Výstava Betlémů

Výstava Betlémů
2. prosince 2016

Od 27. listopadu do 8. ledna

FOTO Z VÝSTAVY 2013

FOTO Z VÝSTAVY 2012 

 

od 27. listopadu do 8. ledna

každou neděli od 14:30 do 16:30

na Štědrý den od 10:00 do 12:00

25. a 26. prosince od 14:30 do 16:30

pro skupiny po telefonické domluvě 568 421 349 kdykoliv

vstup ZDARMA

Letáček ke  stažení zde

 

 

Pro inspiraci fotky z výstavy v Ostravě:

Výstava v Ostravě 2009

Výstava v Ostravě 2010 

A Betlémy kolem Moravských Budějovic:

Betlémy ze slámy.

Betlém u sester.

Kostel Moravské Budějovice.

 

Vznik stavění Betlémů

Pro vznik tradice jesliček – betlému – měla význam událost, která se stala v roce 1223. Tehdy pozval italský šlechtic Giovanni di Velita Františka z Assisi, aby strávil Vánoce na jeho panství. Budoucí světec si prý přál vidět, jak právě narozený Ježíšek leží v nuzném chlévě na seně v jesličkách, a rozhodl se, že tento výjev zobrazí.

Vybral si pro ni jeskyni na vrcholu skalnatého kopce u vesničky Greccio, kterou upravil jako kapli a uspořádal v ní výjev narození Páně. Sem pozval v noci 24. prosince vesničany z širého okolí. Když nastala půlnoc, rozezněly se všude zvony a kopec se míhal mnoha světly, jak si příchozí svítili na cestu pochodněmi. Když vystoupali k jeskyni, uviděli jesličky, oslíka a telátko. Při nich sloužil kněz mši a František četl úryvky z Lukášova evangelia, které jediné vypráví podrobněji o Kristově narození.

Jejich skutečný počátek lze u nás datovat do poloviny 16. století, kdy se betlémy začaly stavět v kostelech. První jesličky s loutkou Jezulátka a Marií v životní velikosti postavili jezuité v Praze v r. 1562. Na rozdíl od prostých jesliček Františka z Assisi byly postavy oděny do drahocenných rouch a volek měl pozlacené rohy. Poté následovalo mnoho dalších. Po církvi brzy začala betlémy ve svých sídlech stavět šlechta a v polovině 18. století i měšťané.

Do lidového prostředí se betlémy dostaly s reformami Josefa II. na konci 18. století. Josef II. nařídil uzavření některých církevních objektů a betlémy, do té doby stavěné v kostelích, odtud byly vykázány. Tehdy přišlo o zdroj obživy mnoho malířů a pozlačovačů, kteří dosud pracovali hlavně pro církev. Hledali tedy jiný způsob, jak se uživit a začali s betlémy.

TŘEBÍČSKÉ BETLÉMY

Kromě jednotlivých tvůrců betlémů vznikla jako součást lidového výtvarného projevu na Českomoravské vrchovině, zejména v Třebíči, Jihlavě, Telči a Třešti, skutečná betlémářská centra. Nejstarší tvorba na Třebíčsku sahá až do poslední čtvrtiny 18. století. Oproti ostatním, kde převládaly a převládají figurky vyřezávané ze dřeva, se v Třebíči prosadily výhradně figurky malované na lepence.

Podle ústní tradice byl zakladatelem třebíčského betlémářství Pavel Papírník, který si ze služeb u rakouského vojska v Itálii za napoleonských válek dovezl dvě papírové betlémové figurky. Ty se staly podnětem ke vzniku prvního malovaného betlému, který vytvořil spolu s malířem samoukem Václavem Hartmannem. Betlém vznikl kolem roku l800. Pokračovatelem byl jeho syn František Hartman. Velká podobnost jednotlivých figur, ba někdy téměř shodnost, není náhodou, ale skutečně záměrem. Malovat betlémy podle Hartmanů je v Třebíči standardem. Kopistické pojetí je běžné, kopírovalo se i z knih, reprodukcí obrazů apod. Typická a zcela nepřehlédnutelná je výrazná červená a modrá barevnost figur. Tradice papírových betlémů zde přetrvává dodnes.

Za jednoho z největších průkopníků třebíčského betlemářství je pokládán Antonín Čeloud. Jako první zavedl tříkrálové proměny, doplnil stromy, které zde dříve nebyly, začal brát ohled na perspektivu a nahoře dotvořil betlém malovanou krajinou (pozadím), kterou od něj převzali další betlemáři.

Třebíčské betlémy jsou unikátní i svými rozměry. Jde o několikametrové instalace, ve kterých se mísí půvab domoviny na Vysočině s exotickými stavbami a rostlinstvem. Krajina je skalnatá, svažitá s mělkými jeskyněmi. Základem je dřevěná konstrukce. Skály jsou tvořeny silně pomačkaným a pomalovaným papírem. Každý rok se stavěly znovu. Také jejich členění je specifické a téměř neměnné. Většinou jsou rozděleny na tři části – středová část se zbořeništěm hradu s hlavní betlémskou scénou se svatou rodinou a darovníky zabírá přibližně polovinu betlému. V levé čtvrtině je jeskyně, kde andělé zvěstují pastýřům narození Ježíška. Před jeskyní v pravé čtvrtině pastýři odpočívají nebo se věnují své práci. V třebíčských betlémech jsou pastýři skutečně hojně zastoupeni, a to při nejrůznějších činnostech, např. i při pletení ponožek. Často se zde také vyskytují světlonoši, zatímco ukázky různých řemesel, jak tomu bývá v jiných betlém, zde téměř scházejí. Vše je doplněno početnými stády ovcí. Dne 5. ledna jsou pastýři nahrazeni tříkrálovým průvodem s početným doprovodem.

V horní části je výstavné orientální město. Domovina je zde pravidelně zastoupena třebíčským větrným mlýnem, který sloužil k drcení smrkové kůry pro zpracování kůží. Kromě palem jsou v třebíčských betlémech hojně zastoupeny domácí stromy, zejména smrky, s mnoha ptáky a jinde zcela nezvyklým množstvím veverek. Celá kompozice přechází do malované krajiny. Betlém je doplněn mechem, do kterého se zapichují figurky pomocí vzadu nalepených dřevěných třísek.

Přesto, že jsou si třebíčské betlémy malbou postav i svým uspořádáním neobyčejně podobné, nepůsobí ani v nejmenším jako prosté napodobeniny. Každý je jedinečným obrazem svého tvůrce.