Sv. Jiljí

Sv. Jiljí
28. srpna 2014

1. září slavíme svátek patrona našeho kostela.

Svatý Jiljí

(latinsky Ægidius, německy Ägidius, anglicky Giles, francouzsky Gilles, italsky Egidio), (? 640 - ? 710), mnich a poustevník, jeden z nejoblíbenějších středověkých světců, jeden ze Čtrnácti svatých pomocníků.

Podle legendy se narodil v Athénách v Řecku jako syn bohatých rodičů. Již jako chlapec projevoval mimořádnou dobročinnost. Když rodiče zemřeli, rozdal všechno jmění chudým a rozhodl se sloužit Bohu v ústraní jako poustevník.

Odplul do Galie a odebral se do Arles k tamějšímu biskupovi, kterým byl tehdy Caesarius z Arles. Ten dva roky vzdělával Jiljího ve víře a v meditacích. Poté odešel Jiljí k řece Gardě, kde žil jako poustevník. Cestou potkal poustevníka Veredemuse, který jej dále vzdělával ve zbožnosti a křesťanských ctnostech.

Nejprve žili společně, ale o jejich přítomnosti se brzy dozvěděl celý kraj a přicházelo za nimi mnoho poutníků. Jiljí toužil po větší samotě a tak se odebral do osamělejší části tehdejšího pralesa. Usadil se v jeskyni a podle legendy se živil mlékem ochočené laně.

Panovník, podle legendy vizigótský král Flavius Vamba, na lovu vystřelil na laň, ale omylem postřelil Jiljího. Král si poustevníka oblíbil a na místě, kde jej postřelil, nechal vystavět klášter, jehož se Jiljí stal opatem a řídil jej řeholními pravidly svatého Benedikta.

Jiljí se údajně vydal také do Říma, aby svůj klášter nabídl papeži, a ten mu poskytl výsady a ochranu a daroval mu dvojí dveře z cypřišového dřeva. Jiljí je hodil do Tibery, a když se vrátil do kláštera, našel je, jak na něho čekají na břehu řeky Rhôny.

Pro zmíněné příhody bývá označován za patrona kojení a kojících matek (laňka), tělesně postižených (zraněn visigótským střelcem), žebráků (dobročinnost), lesů, kovářů a z méně jasných důvodů i skotského města Edinburgh. Poskytuje přímluvu i v případech epilepsie, rakoviny, duševních chorob, ženské neplodnosti a nočních můr.

Svátek má 1. září a s jeho jménem je spojena řada pranostik. Jeho nejčastějšími atributy jsou laň, jelen (jelen je zároveň atributem sv. Huberta a sv. Eustacha, s nimiž proto může být Jiljí nechtěně zaměněn) a šíp.

Jeho společník Veredemus byl rovněž svatořečen a má svátek 23. srpna.

 

Životopis pro meditaci:

 

CHUDOBA JAKO CESTA DO BOŽÍHO KRÁLOVSTVÍ

Pocházel údajně ze zámožnější rodiny v Athénách v Řecku. Možná již jako dítě slyšel o blahoslavenství chudých v duchu, kterým Ježíš přislíbil Boží království. Pravdou je, že šel cestou, na kterou se toto blahoslavenství vztahuje. Snaha o co největší zisky ovládala lidi tehdy jako dnes. Jiljí přesto od dětství vynikal svou štědrostí, která je připomínána příběhem o tom, jak cestou do školy svým svrchním oděvem obdaroval žebráka. Po smrti rodičů rozdal zděděný majetek a aby ušel vděčnosti, odplul do Gallie. Z této cesty je vzpomínána bouře, která poděsila i zkušené námořníky, ale Jiljího klid pramenil z důvěry v Boha. Z přístavu v Marseille zamířil do Arles, kde přispěním biskupa Césaria po dva roky získával vzdělání v duchovní oblasti. Další jeho kroky vedly do lesnatého okolí řeky Garudu, kde se setkal s poustevníkem Vardemem, který byl nějakou dobu jeho učitelem. Za čas ale Jiljí odešel hledat větší samotu směrem na jih a usadil se v blízkosti pobřeží při ústí řeky Rhony v nimesském kraji. Za obydlí si zvolil jeskyni, u níž našel pramen. Příhodné místo, po jakém toužil, nezaručovalo však poklidné oddávání se modlitbě a prožíval zde mnohé duchovní zápasy. Tyto boje a modlitby údajně obětoval za svět z něhož odešel. Legendární vyprávění o ochočené lani, jejímž mlékem se živil, z ní učinilo světcův výrazný atribut. Tato laň se stala i příčinou objevení Jiljího a jeho dalšího povolání. Visigotský král Flavius Wamba se na lovu, při pronásledování laně, dostal k poustevníkově jeskyni, kde po zvířeti údajně některý z lovců vystřelil šíp, který však zasáhl Jiljího, u něhož laň hledala ochranu. Příhoda měla pokračování v přátelství krále s poustevníkem, které vedlo k založení kláštera, v němž Jiljí dal mnichům řeholní pravidla sv. Benedikta. Klášter se stal požehnáním pro široké okolí. Jiljí přijal kněžské svěcení a vedl bratry jako opat. Aby se na klášter vztahovala apoštolská ochrana, putoval do Říma. Další legendární vyprávění není věrohodné a není znám ani rok světcova úmrtí. Podle Fr. Ekerta se v r. 721 ještě vracel z Orleansu do kláštera zpustošeného od Arabů, ale podle martyrologia v té době již dávno nežil. Některé životopisy uvádí jeho úmrtí v blízkosti roku 700. Kolem jeho kláštera vzniklo město Saint-Gilles. V naší zemi mezi významné chrámy zasvěcené sv. Jiljí patři kostel na Starém Městě v Praze, založený kolem r. 1210 a další v Třeboni, uváděný za farní již r. 1280 (u něj je od r.1367 klášter augustiniánů). Část světcových ostatků v r. 1356 obdržel Svatovítský chrám v Praze.

Předsevzetí, modlitba:

 

Zamyslím se nad významem dobrovolné chudoby a potřebou bojovat proti náklonnostem ve vlastním srdci.

Bože, Tys vedl svatého opata Jiljího, aby nám svým příkladem ukázal, jak žít podle evangelia; vyslyš naše prosby a dej, abychom uprostřed proměn tohoto světa toužili celým srdcem po tom, cos nám připravil v nebi. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky

věků. Amen

 

(použito závěrečné modlitby breviáře)


 

Zajímavosti:

Kde všude v brněnské diecézi na sv. Jiljí mají pouť?

Bohuňov

kostel farní

sv. Jiljí

Bohuňov nad Křetínkou

Bory

kostel filiální

sv. Jiljí

Dolní Bory

Brno-Komárov

kostel farní

sv. Jiljí

Komárov

Brno-Líšeň

kostel farní

sv. Jiljí

Líšeň

Bulhary

kostel farní

sv. Jiljí

Bulhary

Dolní Dunajovice

kostel farní

sv. Jiljí

Dolní Dunajovice

Dolní Loučky

kostel filiální

sv. Jiljí

Újezd u Tišnova

Hartvíkovice

kostel farní

sv. Jiljí

Hartvíkovice

Heraltice

kostel farní

sv. Jiljí

Heraltice

Horní Slatina

kostel farní

sv. Jiljí

Horní Slatina

Jaroslavice

kostel farní

sv. Jiljí

Jaroslavice

Kobeřice u Brna

kostel farní

sv. Jiljí

Kobeřice u Brna

Lukov u Znojma

kostel farní

sv. Jiljí

Lukov nad Dyjí

Moravské Budějovice

kostel farní

sv. Jiljí

Moravské Budějovice

Moutnice

kostel farní

sv. Jiljí

Moutnice

Mrákotín

kostel farní

sv. Jiljí

Mrákotín u Telče

Našiměřice

kostel farní

sv. Jiljí

Našiměřice

Prosiměřice

kostel farní

sv. Jiljí

Prosiměřice

Ruda

kostel farní

sv. Jiljí

Ruda u Velkého Meziříčí

Střížov-Číměř

kostel farní

sv. Jiljí

Střížov u Třebíče

Vrbice u Břeclavi

kostel farní

sv. Jiljí

Vrbice u Velkých Pavlovic

Zbraslav u Brna

kostel farní

sv. Jiljí

Zbraslav na Moravě

Se  jménem sv. Jiljí je spojena řada pranostik:

Svatý Jiljí své počasí pevně drží.

Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.

Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujem.