Betlém v kostele sv. Jiljí

Betlém v kostele sv. Jiljí
30. listopadu

Historie Betléma

Betlém v kostele sv. Jiljí v Moravských Budějovicích

   Foto Betléma zde

Betlém, z něhož se každoročně o Vánocích těšíme, je v našem kostele stavěn od roku 1942. Jedním z důvodů, proč se děkan Josef Opletal rozhodl pořídit nový, byla jeho nespokojenost s betlémem dosavadním, nad kterým si ve farní kronice posteskl: „Je zde sice t. zv. třebíčský Betlém ručně malovaný nějakým samoukem. Dá mnoho práce se stavěním a přitom je filigránský.[1] Proto se už v roce 1939 rozhodl zakoupit betlém nový. Jezuita Leopold Škarek, který vedl toho roku exercicie v Domově sv. Antonína, mu doporučil řezbáře Františka Charváta z Kutné Hory. Jelikož farnost neměla dostatek finančních prostředků, nemohlo dojít k realizaci ihned. Teprve na jaře roku 1942 mohl František Charvát přijet obhlédnout místo a provést potřebná měření. P. Josef Opletal rozhodl, že betlém bude umístěn v levé boční lodi na oltáři Panny Marie Lurdské.

         Krásný nový betlém přinesl v nelehké válečné době radost nejen farníkům, ale i celému městu: „Po urgencích až těsně před vánočními svátky 1942 přijelo auto a dovezlo nový ‚Betlém‛. Krásný, převyšující veškero očekávání. Každá soška umělecké dílo krásně vypracované barokního stylu. Byl obléhán malými i velkými a veškerá kritika se o něm pochvalně vyjadřovala. I z okolních farností se přicházeli podiviti.

         V roce 1943 přiobjednal P. Josef Opletal figurky Zjevení andělské. Celkové náklady činily přes 70 000 korun a byly uhrazeny ze sbírek a darů farníků. V roce 1947 byly dokoupeny ještě postavy sv. Simeona, sv. Anny a sluhy.[2] Původní malovaný betlém slíbil děkan Josef Opletal věnovat moravskobudějovickému muzeu, což se také později stalo.[3]



[1] V písemných pramenech (např. Pamětní knize města Moravské Budějovice) najdeme zmínky o tom, že kolem roku 1920 byl ze sbírek zakoupen u A. Kreutze figurální betlém, který byl postupně rozšiřován, ovšem do kdy byl v kostele používán a jaké byly jeho další osudy už prameny neuvádí.

[2] Citace jsou z Farní kroniky II. Použité prameny: Farní kronika Římskokatolického farního úřadu Mor. Budějovice II, spisový materiál Farního úřadu Mor. Budějovice.

[3] Tento původní kostelní betlém od významného třebíčského betlemáře Čelouda bývá v muzeu vystavován na vánočních výstavách.

 

 

František Charvát (1886-1954)

Autor moravskobudějovického betlému byl rodákem z Pertoltic u Zruče n. S. Řezbářem se vyučil v Praze u firmy Kinderman a navštěvoval také kurzy kresby a modelování u prof. Ludvíka Wurzela na Uměleckoprůmyslové škole. Než se osamostatnil, pracoval v několika řezbářských firmách. V Kutné Hoře si po roce 1918 otevřel „Umělecký závod pro práce kostelní a dekorativní“. Zhotovoval sochy, křížové cesty, oltáře, betlémy a prováděl též restaurátorské práce. Betlémy z jeho dílny zdobí např. kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze, dále kostely ve Vodňanech, Plzni či Otaslavicích u Prostějova.[1]

Připravila:

Mgr. Lenka Jičínská, Státní okresní archiv Třebíč, pracoviště Moravské Budějovice



[1] Zdroj: Smrkovský M., Chramostová R. – Vzpomínka na sochaře a řezbáře Františka Charváta, Krásné město, č. 2, 2003, s. 21-22; http://www.betlemy.cz/betlemar003.htm#Portréty_tvůrců_kostelních_betlémů_-_František_Charvát_ ;http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/en/detail-kl_us_auth-p0110763-Charvat-Frantisek-18861954/