Památky naší farnosti

Památky naší farnosti
3. března 2012

Křížová cesta

Kde se vzala křížová cesta

Křížová cesta, symbol utrpení Krista ve čtrnácti obrazech, dnes tvoří neodmyslitelnou součást české krajiny i kostelů. Ta pod širým nebem se zpravidla táhne do kopce, který má věřícím připomínat Kalvárii (Golgotu), a ve zděných kapličkách zobrazuje jednotlivá zastavení. Vnější křížové cesty mají svoji obdobu v kostelech, kde drobné stavby nahrazují obrazy, nebo plastiky. Zobrazování Kristova utrpení se ovšem objevilo až ve středověku zásluhou františkánů, kteří tak chtěli chudým umožnit vykonat symbolickou pouť do Svaté země. Postupně se ustálila forma čtrnácti zastavení a v průběhu 17. a 18. století se tento projev lidové zbožnosti tak rozšířil, že papež Benedikt XIV. dovolil zřízení křížových cest v chrámech i venku. V českých zemích se venkovní křížová zastavení začala objevovat ve velké míře v době baroka, což dokládá i první moravskobudějovická křížová cesta.

V roce 1677 nechal moravskobudějovický pán Rudolf Jindřich ze Schaumburka vystavět na Křížové hoře (dnes hora sv. Víta) kapli, která byla zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému. Pro zvětšení významu kaple nechal Schaumburk mezi městem a kaplí vystavět čtrnáct zděných zastavení křížové cesty, které se do dnešních dnů nezachovaly.

Kostelní nástěnná zastavení se rozšířila o několik desetiletí později. Nutno podotknout, že nepřímou zásluhu na tomto trendu měl císař Josef II., který radikálně omezoval venkovní zbožné poutě. V našem farním kostele pochází první (doložená) křížová cesta až z konce 19. století ve formě obrazů. Byla sem zakoupena v roce 1893 od akademického malíře Josefa Ladislava Šichana (1847-1918), který byl absolventem pražské a mnichovské akademie. Věnoval se především malbě kostelních obrazů a podobiznám. V Brně měl „Umělecký závod malířský a fotografický“ ve vlastním domě.

Dnes můžeme rozjímat v našem kostele v pořadí u druhé křížové cesty, kterou farnost pořídila v roce 1978 od Jana Floriana (1921-2007) ze Staré Říše. Jednotlivé plastiky cesty, vyřezávané z lípového dřeva, tehdy zakupovaly rodiny farníků v takovém předstihu, že ji celou zaplatily dřív, než ji Florian dokázal zhotovit. Jeden z důvodů, proč se křížová cesta hradila tímto způsobem, bylo zahájení rozsáhlé rekonstrukce kostela sv. Jiljí, do níž investovala farní správa většinu financí. Florianova zastavení nezobrazují klasickou křížovou cestu, ale takzvanou „biblickou“, která vychází pouze z evangelií. Oproti původní v ní chybí například výjev Veroniky, jak podává roušku, nebo zase přebývá scéna Zmrtvýchvstání. Na otázku, proč se upřednostnilo biblické pojetí nad klasickým, lze jednoduše odpovědět. V 70. a 80. letech se považovala tato forma křížové cesty za moderní, protože měla nejvěrohodněji zobrazovat jeruzalémské události.

František Vlk a Petr Beránek

 

 

Biblická křížová cesta, synoptická

1. Poslední večeře

Mt 26,14 - 29 Mk 14,12 - 25

2. Ježíš v zahradě Getsemanské Mk

14,26 - 52 Mt 26,30 - 56

3. Ježíš souzen židovskou

veleradou Mk 14,53 -72 Mt 26,57 -75 Lk 22,54 -71

4. Ježíš před Pilátem

Mk 15,1 - 15a Mt 27,1 - 26a Lk 23,1 - 25

5. Bičování a trním

korunování Mk 15,15b - 20e Mt 27,26b - 31

6. Ježíš bere na sebe kříž

Jan 19,16 - 17

7. Šimon Kyrenský pomáhá nést kříž

Mk 15,21 Mt 27,32

8. Ježíš a jeruzalémské ženy

Lk 23,27 -32

9. Ježíš svlečen a přibit na kříž

Mk 15,22 - 31 Mt 27,33 - 44 Jan 19,18 - 24 Lk 23,33 - 38

10. Ježíš a kající lotr

Lk 23,39 - 43

11. Matka Ježíšova a Jan pod křížem

Jan 19,25 - 27

12. Ježíš umírá na kříži

Jan 19,28 - 34 Mt 27,45 - 56 Lk 23,44 - 49 Mk 15,33 - 39

13. Ježíšův pohřeb

Mk 15,42 – 47 Mt 27,57 - 66 Jan 19,38 - 42 Lk 23,50 - 56

14.Zmrtvýchvstání Ježíše

Mk 16,1 – 7 Mt 28,1 - 10 Lk 24,1 - 12 Jan 20,1 - 2