Farnost Moravské Budějovice

Římskokatolická farnost Moravské Budějovice

O FARNOST PEČUJE:

P. Pavel Krejčí SDB

Kosmákova 72

676 02 Moravské Budějovice

Tel.: (+420) 568 421 349

E-mail: moravske.budejovice@sdb.cz

http://morbud.sdb.cz/

 Bankovní účet číslo 1523116349/0800

           

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Farní kostel sv. Jiljí

(Tento článek se bude předělávat, omluvte tedy češtinu...:))

Nejstarší dějiny kostela sv. Jiljí, stejně jako dějiny města Moravských Budějovic nejsou známy. Nemáme zpráv o původní osadě ani o založení města a jeho kostela. Víme vsak s určitostí, že Moravské Budějovice a kostel trvají nejméně 750 let.

První známý farář Bertholdus uvádí v listině ze dne 12. února 1235, že Konstancie, vdova po Přemyslu Otakaru I., darovala ještě s jinými kostely i náš kostel špitálu při klášteře sv. Františka v Praze, který před tím, roku 1233 založila její dcera sv. Anežka. Není vyloučena možnost, že kostel sv. Anny v Dolní Vísce je starší.

Kostel sv. Jiljí stojí určitě na stávajícím místě od 13. století. Stavba kostela není jednotná a má sedm stavebních období. Je to viditelné na půdorysu kostela. Tato období mají asi následující pořadí: presbytář s lodí, přístavba nové věže se sakristií a oratoří, přestavba hlavní lodě za přístavby postranních lodí v různých dobách - s kaplí Panny Marie Bolestné r. 1716, s kaplí Panny Marie Lurdské r. 1690 – 1716, dále hrobka Wallisů, chór a předsíň v průčelí kostela.

Nejstarší je presbytář, původně ve slohu gotickém. Při opravě vnější omítky byla r. 1928 odkryta sgrafita a letopočet 1586. Z venkovní strany kolem presbytáře byly r. 1702 – 1733 dány do pěti výklenků dřevěné sochy „Umučení Páně".

Hlavní oltář byl několikrát měněn, stávající je z roku 1950. (Arch. K. Madlmayer, dřevěné části fy Pecivál z Nových Syrovic, mramorová část De Martini - italský sochař z Brna, řezbářské práce bratří Kotrbů). Obraz patrona kostela je z roku 1852 od vídeňského malíře J. Döllingera. Sochy na oltáři představují svaté apoštoly Petra a Pavla. Nejsvětější Trojice je z roku 1950.

Hlavní loď není původní velikosti ani tvaru. V oblouku je o 70 cm užší než na konci kůru. Klenutí bylo zhotoveno v r. 1716 za faráře Chudánka. V hlavní lodi na epištolní straně je oltář sv. Jana Nepomuckého, na evangelijní straně oltář sv. Vendelína z r. 1739 - obrazy maloval Petr Fric. Na spodní části oltáře sv. Jana Nepomuckého je Wallisovský znak.

V levé lodi jsou sochy sv. Floriána, sv. Václava, sv. Dominika a sv. Zikmunda. Velký obraz sv. Bernarda maloval prof. Steiner r. 1816. Obraz sv. Michaela byl původně v rotundě.

Okna v hlavní lodi znázorňují sv. apoštoly. Byly zhotoveny v r. 1932 akademickým malířem J. Jelínkem. Obrazy sv. Cyrila a Metoděje a sv. Ludmily se sv. Václavem jsou z r. 1879 od J. Zeleného.

Vnější podoba kostela je z r. 1712 - 1714. Věž nad hlavním vchodem byla zbořena a zůstala z ní jen předsíň.

Nová věž byla vystavěna na severní straně. Výška věže: pod ochoz 28,5m, nad báň 48m a ke špici věže 50,92m. Na věži jsou tři zvony. Zvon z r. 1432 váží 300 kg, z r. 1535 - 1700 kg a umíráček z r. 1529 má 15 Kg.

V prostoru kostela je 10 náhrobních kamenů, které původně byly v podlaze a později zasazeny do zdi. Za pozornost stojí náhrobek Jakuba Knejsla v levé lodi z r. 1746. Pod sakristií je vstup do hrobky Wallisů z r. 1774.

Poslední větší úprava s výstavbou nového kůru je z roku 1909. Zároveň byly rozšířeny předsíně přes obě postranní lodě (za faráře Františka Dostála).

Boží hrob v oltáři Panny Marie Lurdské je z r. 1939, betlém z r. 1942 (od Charváta z Kutné Hory). Kříže v předsíni - práce Šlezingera z Jemnice z r. 1944 - byly pořízené za děkana P. Josefa Opletala.

V letech 1971-1985 byly zhotoveny nové lavice, nová elektroinstalace, vymalování, položena nová dlažba, elektrické topení, nová křížová cesta - dřevěné reliéfy od řezbáře Jana Floriána ze Staré Říše. Rovněž provedena oprava střechy a celková venkovní oprava.

 

Kaple sv. Michaela

Řadí se mezi rotundy - karnery. Má dvě části. Suterén s křížovou klenbou zobrazuje Kristův žalář a nad ní je přízemní kaple sv. Michaela s nástropní freskou Posledního soudu z r. 1702-3 a restaurována byla r. 1938.

Fara

minulosti fary víme ještě méně než o farním kostele. Roku 1532 lehla popelem s celým městem a po 131 letech vyhořela znovu. V první matrice z r. 1630 je poznamenáno zápisem z r. 1663, že fara vyhořela, byly zničeny některé listiny, včetně zakládající.

Vnější podoba fary je z r. 1890. Do průčelí fary byla r. 1923 zasazena pamětní deska spisovateli Václavi Kosmákovi, který zde působil jako kaplan v letech 1866 - 1868

KAPLE SVATÉ ANNY

 Starobylý kostelík v předměstí Dolní Vísky se nachází při bývalém brodu
přes říčku Rokytnou. O kapli se dochovalo málo zpráv, jsou často rozporuplné
a proplétané s historií špitálu. Snad existovala již před založením města v původní slovanské osadě a je starší než farní chrám sv. Jiljí.

Presbytář směřuje k východu, kněžiště je dlouhé 7 m, loď 14 m. Šířka kaple
je 7 m a výška 6 m. Presbytář půdorysně tvoři pět stran osmiúhelníku, vítězný oblouk je půlkruhovitý. V zastropení kněžiště vedou čtyři paprsky žebra, které má profil klínu s vyžlabenými boky, do válcovitého svorníku nabíhají ze stěny. Stavba je bez opěráku.

Od nepaměti byl při kapli špitál pro chudé občany. Byl označován jménem patrona kaple, který byl, pokud máme zprávy, třikrát změněn. Počátkem
XV. století byla kaple zasvěcena sv. Janu. Podle trhové smlouvy ze dne
24. 6. 1408 prodal Jan z Lichtenburka moravskobudějovickému faráři Michalovi „dvůr svůj ježto nad Budějovicemi leží, řečený Kosová s tím se vším,
což k tomu přísluší.“ Ve vizitačním popisu z roku 1671 se uvádí „špitál
sv. Marka" a v XVIII. století se již mluví o kapli sv. Anny.

Údajně v této kapli spočinulo na jednu noc i tělo českého krále Přemysla Otakara II., když bylo v roce 1297 vezeno ze Znojma do Prahy (Přemysl Otakar II. padl 26. srpna 1278 na Moravském poli).

Kolem kaple byl malý hřbitůvek, o kterém máme zprávy z první zachované matriky zemřelých z roku 1661. Koncem XVII. století zanikl.

Roku 1715 farář Ondřej Chudánek kapli barokně přestavěl a střecha byla pokryta šindelem. V roce 1853 byl šindel nahrazen pálenou krytinou. Hlavni oltář byl koncem XVII. století zasvěcen sv. Anně. Roku 1711 byly pořízeny měšťanem Lukášem Ševelou dva postranní oltáře: na epištolní straně sv. Florián, později přeměněný na oltář Panny Marie a na straně evangelní oltář sv. Barbory. Před oltářem na stěnách jsou proti sobě sochy sv. Jáchyma a Simeona.

Velká oprava kaple byla provedena v roce 1910, poslední generální oprava
v letech 1985 – 1988, a 4. záři 1988 byla kaple znovu slavnostně posvěcena.

Foto kaple sv. Anny